¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨

Nenávidím tě!

7. srpna 2011 v 17:14 | Cissy |  Jednorázové povídky

Nenávidím tě!

Postavy: Sirius Black , Tereza Tenner, Harry Potter
Doba: 5. ročník studia HP (1996)+ vzpomínky (kurzíva)
Povídka: Jednorázová
Poznámka: moje první jednorázovka=), doufám, že se vám bude líbit. Za případné chyby se omlouvám =)



" Siriusi? Co je to?" zeptal se Harry svého kmotra. "To je rodokmen mojí rodiny." odpověděl a podíval se na místo , kde bývalo jeho jméno. " Tohle udělala moje matka, když jsem utekl." ukázala na černé místo. " Kam jsi šel?" zeptal se Harry. "Za tvým otcem." usmál se Sirius. "Proč jsi se vlastně nikdy neoženil?" změnil Harry téma, nechtěl se bavit o svém otci. "Vlastně jsem jednou málem oženil." přiznal. " Cože??" divil se Harry, čekal, že mu kmotr řekne, že nenašel tu pravou nebo tak něco. "Byl jsem mladý a zamilovaný." usmál se a sedl si do nejbližšího křesla. " Proč jsi se teda neoženil?" chtěl vědět jeho kmotřenec. " Rozmyslela si to." řekl a v očích se mu zaleskl smutek.


Sirius a ostatní pobertové seděli v Nebelvírské společenské místnosti, vedle Jamese seděla Lily Evansová a k Siriusovi právě přicházela jeho Tereza. " Siriusi?? Můžu s tebou mluvit?" naklonila se k němu drobná blondýnka. " Ty vždycky, lásko." usmál se. " O samotě." řekla a vykročila k otvoru v portrétu. Sirius šel rychle za ní, věděl , že se stalo něco neobvyklého. Tereza se takhle nikdy nechovala jen tak. " Tak co se děje?"chtěl vědět, když si sedla na lavičku, která stála v opuštěné chodbě. Tereza se mu podívala do šedých očí, ve kterých viděla upřímnou hlubokou lásku a naprostou oddanost Chvíli se na něj jen dívla a kousala si dolní ret, jak to dělala vždycky, když přemýšlela. "Jsem těhotná." hlesla a odvrátila se od něj zrak. Sirius na ni zíral s otevřenou pusou. Za chvíli se ale vzpamatoval. " To je úžasné, miláčku!" téměř křičel nadšením. Chtěl si ji přitáhnout k sobě, aby ji políbil, ale ona ho odstrčila. " Ne Siriusi, to není úžasné!" řekla a v očích se jí třpytily slzy zoufalství. "Je nám teprve sedmnáct!" hleděla na něj jako by byl blázen. " To přece nevadí. My to přece zvládneme." řekl a chytil ji za ruku. "Tobě to nevadí! Ty by jsi se mohla stát bystrozorem, jak jsi chtěl. Ale myslíš taky na mě?? Víš, že jsem chtěla udělat první kariéru a až pak mít děti." ječela na něj hystericky. "Ale, ale…přece se máme rádi, spolu to nějak zvládneme." zakoktal se. "Po škole se vezmeme, jak jsme chtěli. Koupíme si byt nebo domek a já si pak najdu práci. Postarám se o vás." maloval jim růžovou budoucnost. "Zničil jsi mi život Siriusi Blacku!" zašeptala a vytrhla mu svou ruku. "Taky v tom máš prsty." podotkl sarkasticky vytočený jejím chováním. Jakmile však zachytil její pohled hned se jí omluvil. Tereza se zvedla a podívala se na Siriuse. V jejích očích se neodrážela láska, jako v těch Siriusových, jen nenávist. " Nenávidím tě." zašeptala a odešla pryč. Když se Sirius po chvíli vzpamatoval a šel ji hledat, už nikde nebyla.

" To tě opustila kvůli tomu, že byla těhotná?" divil se Harry. "Byla jedna z těch, pro které kariéra znamenala všechno a dítě se jí do toho nehodilo."řekl mu kmotr. " Co se s ní stalo potom?" zeptal se černovlasý chlapec. "Zmizela. Nikdo ji nehledal, bylo už po zkouškách, dělalo to tak hodně lidí."vysvětlil mu. "A pak?" nenechal se Harry odbít. " Opravdu mě nenáviděla, proto se přidala k Voldemortovi. Chtěla se mi pomstít."řekl se smutkem v hlase. " Takže se z ní stala smrtijedka? A to dítě?" vyptával se chlapec dál. " Ano, stala se kvůli mně smrtijedkou. To dítě? Myslím, že si ho nechala vzít." řekl a v očích se mu zaleskly slzy. " Pak jsem ji viděl už jen jednou, když jsme bojovali s Voldemortem." řekl a vyhrnul si košili, aby Harrymu ukázal velkou jizvu, která se mu táhla přes celý hrudník. "To mi udělala Tereza. Nebýt madam Pomfreyové, nebyl bych tady." řekl a schoval jizvu zase pod košilí. "Chtěl jsem ji najít, jenže pak mě zavřeli, takže jediné, co vím je , že v Azkabanu není." řekl. "Siriusi! Ty jsi blázen! Ona tě málem zabije a ty ji chceš hledat!" vytřeštil na něj oči Harry. " harry už jdeme!" zavolala na něj zdola paní Weasleyová. " Už musím jít." obrátil se Harry na Siriuse a pak se vydal s ostatními do Příčné ulice.

Sirius se rozhlédl, stál před velkou kovovou bránou, za kterou se rozprostíralo velké starobylé sídlo. Bylo mu povědomé, věděl, že tu už někdy byl. Ale co tu dělá Tereza, její rodina nebyla tak bohatá, aby si mohla něco takového dovolit. Vzpomněl si na důvod své přítomnosti tady. Vzpomněl si na tu , kterou nikdy nepřestal milovat a teď je jen malý krůček od toho, aby se sní znovu setkal. A teď ji spatřil, šla po štěrkové cestičce mezi záhony květin. Byla krásnější něž dřív, navíc jí to v těch svátečních modrých šatech moc slušelo. Neměl sice ponětí, proč je má na sobě, ale představoval si, že je má jen kvůli němu. " Terezo?!" vykřikl. Tereza se otočila, v obličeji se střídalo překvapení, údiv a maličko i zděšení. Pak se jí ale po tváři rozlil šťastný úsměv. " Jéé…Ahoj Siriusi! Přišel jsi se podívat na svatbu?" usmála se na něj blondýnka. " Na svatbu? Koho si bereš?" zeptal se sklesle i když to nechtěl slyšet. " Né, já nikoho." zasmála se a otevřela bránu. " Tak kdo?" zeptal se překvapený, že ho už nechce zabít jako posledně. "Naše dcera přece."řekla ,jakoby to byla ta nejpřirozenější věc na světě. "Jak se jmenuje?" oči se mu zalily slzami štěstí. "Cassiopeia" odvětila. Sirius nemohl uvěřit, že ji pojmenovala podle jeho pratety. "Není na to moc mladá?" nemohl uvěřit, že má dceru, která se už bude vdávat. "Bude jí devatenáct. Ty jsi chtěl, abych si tě vzala v sedmnácti." odvětila. " A koho si bere?" zeptal se s zájmem. "Toma, teda měla bych říct spíš Voldemorta, abys věděl o koho jde." usmála se na něj. Siriusovi však zmrzl úsměv na rtech. " To myslíš vážně?" upřel oči na Terezu. "Samozřejmě." řekla prostě. Cítil, jak ho pomalu opouští síly. "Jak jsi to mohla udělat??" zeptal se jí. "Zkazil jsi mi život Siriusi Blacku!" řekla mu tu samou větu, jako před devatenácti lety a na chvíli se z její tváře vytratil ten šťastný úsměv. "Vážně se nechceš na podívat na svatbu své dcery?" zeptala se Siriuse, když zase nasadila ten svůj přešťastný výraz. "Asi ne, že?" ušklíbla, zavřela bránu a vyrazila k velké budově. V poslední chvíli se ještě otočila a zavolala na něj : "Možná tě pozveme na křtiny." Sirius se naposledy podíval na svou lásku , jak zase odchází. Nechápal, jak mu to mohla udělat, jak to mohla udělat jejich dceři….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Avene Avene | Web | 7. srpna 2011 v 17:21 | Reagovat

Tak to je krásné. No, ten příběh je docela smutný, ale víš co myslím :D Krásně napsané, chválím :-)
Chudák Sirius..
Jinak, nechtěla bys spřátelit? Jsem ráda, že chodíš na můj blog docela často. Konečně jsem měla čas i na prozkoumání toho tvého a musím říct, že je hodně pěkný :-) Musím si dočíst Zakázanou lásku.. Kdyžtak mi napiš na blog. Dělám i diplomky :-D

2 Cissy Cissy | Web | 7. srpna 2011 v 19:41 | Reagovat

[1]: Za pochvalu moc děkuju :-)
Spřátelit bych se chtěla určitě :-) a za chválu na blog taky děkuju :-)

3 Chloe M. Raddle Chloe M. Raddle | Web | 7. srpna 2011 v 19:52 | Reagovat

Ta povídka byla krásná! Je mi Siriho tak moc lítooo! :-( Máš talent :-)

4 Cissy Cissy | Web | 7. srpna 2011 v 19:57 | Reagovat

[3]: Moc děkuju :-) taky jsem si říkala, proč jsem mu to udělala :D

5 Barunka Charlotte LaRose Barunka Charlotte LaRose | Web | 12. srpna 2011 v 18:29 | Reagovat

Krásná, dojemná a smutná. Tři slova, které bych řekla, kdybych tuhle povídku měla někomu popsat.
Jenom... nevím, nejsem si úplně jistá, že se člověk dokáže takhle změnit. Nejdřív miluje, pak zničeho nic nenávidí, nakonec málem zabije. A jako tečku na dortu se pomstí takovouhle svatbou.
Mě osobně je z Terezy na nic, ale jelikož jsem bezmezná optimistka, věřím, že někde v hloubi duše Siriuse milovala, nejde přece jednou cítit lásku, hned zase nenávist, ne, ty city se mezi sebou musí stále proplétat. A právě proto nedokážu pochopit, proč mu to udělala.
Ale povídka se ti moc povedla :-) Asi si přečtu i tvojí Zakázanou lásku :-)

6 Scarleth Scarleth | Web | 24. září 2011 v 17:31 | Reagovat

Chudák Sirius :-) Jinak se ti to MOC povedlo :-)

7 lilyevans-and-marauders lilyevans-and-marauders | Web | 6. června 2012 v 20:12 | Reagovat

Chudinka Siriusek můj malinkej (Nedivte se to mu výrazu... Když jsem do něj zamilovaná! XD)!!!! Jak mu to mohla udělat! To já mít takové štěstí jako ona, tak ho neopustím ani na minutku! Chjo... Já ho tak miluju!
Jinak krásná povídka, ale je mi Siria děsně líto... A vít si Voldyho? Je ta Cassiopea normální? WTF!!!!

8 lilyevans-and-marauders lilyevans-and-marauders | Web | 6. června 2012 v 20:13 | Reagovat

A dala jsi Siria jako Damona! Jujky!

9 lilyevans-and-marauders lilyevans-and-marauders | Web | 6. června 2012 v 20:14 | Reagovat

Teda spíš Damona jako Siria... Nebo Siria jako Damona? Ale co! Pokud jste to pochopili, tak to je to jedno ne?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Postavy v povídkách, kromě těch mnou vytvořených, patří jen a jen J.K. Rowling, autorce Harryho Pottera,
která tento úžasný svět vytvořila a já si na ně nečiním žádné právo.
Tento blog nebyl vytvořen za účelem zisku.