¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨

9. kapitola-Zakázaná láska

17. srpna 2011 v 0:12 | Cissy |  Zakázaná láska
Po dvouhodinovém souboji s počítacem jsem vyhrála:D Snad se podaří aj příště:D
Takže sem dávám další kapitolku, ale nejsem s ní spokojená, je taková divná.
Přístě to snad bude lepší ;-) Za případné chyby se opět omlovám.
Tak si pěkně počtěte, jestli to bude možné :P a hlasujte v anketě a pište kometíky:-)


" Viv!? Posloucháš mě vůbec?" dloubla do Viv loktem její kamarádka.
"Jasně, že jo." uklidnila ji, i když neměla nejmenší tušení, o čem Suzi mluvila.
" To vidím." zakroutila Suzan hlavou a raději směřovala svůj "proslov" na Terry a Alici. Poslední dobou se Viv chovala zvláštně, většinou ani neposlouchala, co ostatní říkají.Jakoby tu byla fyzicky, ale její duše byla někde jinde. Suzan se už z ní několikrát snažila dostat, co se děje, ale Viv ji vždycky nějak odbyla. Suzi to bylo líto, ale nechtěla ji do ničeho nutit. Věděla, že až bude chtít, tak jí to řekne.


****

Viv prožíval nejšťastnější období svého života, každý večer se s Luciusem scházela v Komnatě nejvyšší potřeby. Ty dvě hodiny v jeho blízkosti ji naplňovaly neuvěřitelným pocitem naprostého štěstí. Jen díky němu zvládala veškeré učivo, úkoly a všechno ostatní. Dokonce měla lepší známky než kdy dřív. Jediné, co ji mrzelo, bylo, že se musí skrývat a nikdo o nich nesmí vědět. Musela Suzi často lhát, aby jí nebylo podezřelé, kam se pořád ztrácí. bylo jí to líto, ale pro svou lásku byla schopná snad všeho. Neustále se bála, že se prozradí, proto většinou chodila na hodiny delší cestou, aby Luciuse nepotkala. Bála se, že by na ní poznali, že je do něj zamilovaná.


"Pojď na snídani." chytla ji za ruku Suzan a už ji táhla k otvoru v portrétu. Za nimi šli Fred, Mike a Tom. Ti tři s nimi teď chodili na snídani každý den, Suzi byla proto štěstím bez sebe a Viv byla ráda za ni.
" Jak je?" snažil se začít hovor Mike.
"Skvěle." usmála se na něj Viv mile. Měla Mika ráda, byl to skvělý kamarád a byla s ním zábava.
"Co ty?" oplatila mu otázku.
" Jde to." pousmál se a zamával s knihou, co měl v ruce. Viv pochopila, věděla, že Mikovi rodiče si potrpí na dobrých známkách. Občas Mika litovala, jeho rodiče, chtěli, aby chodil do Havraspáru, jako oni a když se nepovedlo, chtěli po něm aspoň ty nejlepší výsledky. A tak se Mike, který je nechtěl zklamat, skoro pořád jen učí, ale je to chytrý kluk i jí ne jednou pomohl.

****

"Dobré ráno, Luciusi." pozdravila Narcissa Luciuse, který seděl ve společenské místnosti a četl si . Ten k ní zvedl hlavu , usmál se na ni a pozdrav jí oplatil.
"Tam, jak se dneska ráno má mladá slečna Blacková?" mrkl na ni, když odložil knihu.
"Slečna Blacková se má moc dobře." usmála se na něj. "A co mladý pan Malfoy?" dodala ještě.
"Mladý pan Malfoy? Ten se má taky dobře." zasmál se Lucius, tahle jejich "hra" na slečnu Blackovou a mladého pana Malfoye ho bavila. Nemluvě o tom, že Cissina mu byla víc než příjemná. Ona byla jedna holka z mála, která si s ním dovedla jen tak povídat.
"Cissy! Tady jsi! Hledám tě už aspoň 15 minut. Už můžeme jít." objevila se ve společence Narcissina kamarádka.
"Tak pojďme." zvedla se Cissy.
"Nechceš jít s námi, Luciusi?" zareagovala pohotově Caroline, když uslyšela v kamarádčině hlase zklamání.
"Nemůžu vás přece nechat jít samotné." souhlasil bez zaváhaní. za nedlouho už všichni tři vcházeli do Velké síně.


***

Nebelvírská pětice už byla po snídani, ale ještě chvíli seděli u stolu a povídali si.
"Vy máte taky z Lektvarů Křiklana?" zeptal se Fred, když rozebírali zvláštní chování některých učitelů.
" Jo, máme. A za půl hodiny máme hodinu, takže by jsme měly už jít." odpověděla Suzi a otočila se na Viv, které se jako zázrakem podařilo celou snídani nemyslet na Luciuse a normálně se bavit s ostatními.
"My už půjdeme taky." předběhl Fred Viv s odpovědí. Za chvíli už všichni šli k východu. Viv s Mikem šli první, on jí vyprávěl vtip a ona se smála na celé kolo. Vzápětí jí úsměv z tváře zmizel. Dveřmi právě procházel Lucius, ale nebyl sám. Vedle něj stála krásná blondýna s úsměvem na tváři, Narcissa Blacková. Ta si Viv jen pohrdavě změřila a pokračovala v cestě. Lucius se Viv podíval do očí, ale ona se odvrátila, aby to někomu nepřišlo divné. Pak vyrazila ke dveřím, po chvíli ale musela zpomalit, protože Mike šel za ní a nestačil jí. Nakonec se úplně zastavila a počkala na ostatní.
"V klídku, Viv. To stihneme." zasmála se Suzi. Všichni vypadali, že si myslí, že důvod toho nečekaného zrychlení byl její strach, že to nestihnou. Ostatní už zase vyrazili, jen Mike na ni pořád zíral. Viv se na něj nervózně usmála a taky pokračoval v cestě. Ale tan jeho pohled ji nenechal klidnou. Proč se na ni tak díval? Mohl něco poznat? Do Nebelvíské věže dorazila s přesvědčení, že nic poznat nemohl. Byla si tím jistá, chtěla si být jistá.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Chloe Monica Raddle Chloe Monica Raddle | Web | 17. srpna 2011 v 17:45 | Reagovat

Super kapitola :-) Moc moc se těším na další kapitolu :-)

2 Cissy Cissy | Web | 18. srpna 2011 v 21:56 | Reagovat

[1]: děkuju :-)

3 Lilth.Vicious Lilth.Vicious | Web | 18. srpna 2011 v 23:01 | Reagovat

Tak jo :) jdu si tě přidat do affs :))

4 Lilth.Vicious Lilth.Vicious | Web | 19. srpna 2011 v 22:12 | Reagovat

Máš ho u nás na blogu =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Postavy v povídkách, kromě těch mnou vytvořených, patří jen a jen J.K. Rowling, autorce Harryho Pottera,
která tento úžasný svět vytvořila a já si na ně nečiním žádné právo.
Tento blog nebyl vytvořen za účelem zisku.